| id | inv_c_sanitized | Inventární číslo | Skupina | Podskupina | Název | jiny_nazev | misto_puvodu | datace | datum_nabyti | popis | vyzdoba | material | technika | znacky | napisy | autor | rozmery | poznamka | img_1 | img_2 | img_3 | img_4 | img_5 | img_6 | img_7 | img_8 | img_9 | img_10 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| id | inv_c_sanitized | Inventární číslo | Skupina | Podskupina | Název | jiny_nazev | misto_puvodu | datace | datum_nabyti | popis | vyzdoba | material | technika | znacky | napisy | autor | rozmery | poznamka | Obrázek | img_1 | img_2 | img_3 | img_4 | img_5 | img_6 | img_7 | img_8 | img_9 | img_10 |
| 1 | H4-NS-5092 | H4-NS-5092 | Domácí potřeby | Nádobí a nádoby | „Paskivnyk“ | „Dorinnyk“ | Východní Halič; Haličské Huculsko; obec Pečenižyn, Kolomyjský okres, Ivano-Frankivská oblast | 19. století | 1891 | Původní popiska Františka Řehoře: Cebryk paskovyj, v nemž Rusíni z okolí Kolomyje v neděli Velikonoční nosí pokrmy k posvěcení do chrámu. Výrobek ze vsi Pecenižyn u Kolomyje. Jedná se o menší nádobu vyrobenou ze smrku, skládající se z osmi kusů dužiny, dna a dvou obručí (kvůli seschnutí dřeva se horní obruč posunula směrem k dolní), obloukovité držadlo je vyhotoveno z lísky. „Paskivnyky“ tohoto typu byly rozšířené především na Huculsku, avšak vyskytovaly se také v jiných etnografických oblastech, zejména na Pokutí, se kterým se udržovaly těsné obchodní a hospodářské kontakty. Nádobí tohoto typu se používalo výhradně k dopravování speciálních pokrmů (obřadního chleba – pasky [velikonoční kynuté pečivo], vařených vajec a ozdobených vajec – kraslic, uzených masných výrobků, sýra, másla, soli a křenu) o Velikonocích do kostela, kde je kněz posvětil pokropením svatou vodou. V případě, že nebyla k dispozici speciální dřevěná poklička, pak na paskivnyk umisťovali látku s tkaným nebo vyšitým vzorem. Dodatečně mohli „paskivnyk“ ozdobit stuhami, květinami a vrbovými proutky. | Na držadle, u okraje nádoby a ve středovém poli mezi obručemi je vypálen, pomocí kovových tyčí zvaných „štampyky, písáčky, formaky“, vzor zvaný „okénka“. Jeden otisk „okénka“ je vypálen také na dně nádoby z její vnitřní strany. Po obvodu je okraj nádoby zdoben polokulatými výřezy. | Dřevo smrkové, bukové, lískové | Bednářské techniky (tesání, řezání, hoblování, ohýbání); technika vypalování do dřeva pomocí kovové tyče („štampu“) | Ornamentální znak „okénko“ | Autorem by mohl být řezbař z Haličského Huculska Jurij Hrymaljuk z rodiny Hrymaljuků z obce Rička, Kosivský okres, Ivano-Frankivská oblast. F. Řehoř mohl výrobek koupit v Pečenižynu. | V = 29 cm, š = 28 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (15).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (3).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5092 (9).jpg | ||||||
| 2 | H4-NS-5093 | H4-NS-5093а | Domácí potřeby | Nádobí a nádoby | „Paskivnyk“ | „Dorinnyk“ | Východní Halič; Haličské Huculsko; pravděpodobně obec Rička, Kosivský okres, Ivano-Frankivská oblast | 19. století | Jedná se o menší nádobu vyrobenou ze smrku, skládající se z dvanácti kusů dužiny, dna, bukových obručí a víka. „Paskivnyky“ tohoto typu byly rozšířené především na Huculsku, avšak vyskytovaly se také v jiných etnografických oblastech, zejména na Pokutí, se kterým se udržovaly těsné obchodní a hospodářské kontakty. Takové nádobí se používalo výhradně k dopravování speciálních pokrmů (obřadního chleba – pasky [velikonoční kynuté pečivo], vařených vajec a ozdobených vajec – kraslic, uzených masných výrobků, sýra, másla, soli a křenu) o Velikonocích do kostela, kde je kněz posvětil pokropením svatou vodou. V případě, že nebyla k dispozici speciální dřevěná poklička, umisťovali na vrch „paskivnyka“ látku s tkaným nebo vyšitým vzorem. Dodatečně mohli „paskivnyk“ ozdobit stuhami, květinami, vrbovými proutky. | Ve středovém poli nádoby jsou vypáleny pomocí kovových tyčí zvaných „štampyky, písáčky, formaky“ vzory „okénka“ a „zoubky“. Na víku je vypálen vzor „kosočtvercový kříž“ (tj. kříž, na jehož koncích jsou umístěny kosočtverce se vzorem „okénka“) překřížený dalším křížem, na jehož koncích jsou vypáleny vzory „okének“. | Dřevo smrkové, bukové | Bednářské techniky (tesání, řezání, hoblování, ohýbání); technika vypalování do dřeva pomocí kovové tyče („štampu“) | Ornamentální znak „okénko“, „zoubky“ | Autorem by mohl být řezbař z Haličského Huculksa Jurij Hrymaljuk z rodiny Hrymaljuk z obce Rička, Kosivský okres, Ivano-Frankivská oblast. F. Řehoř mohl výrobek koupit v Pečenižinu. | V = 18 cm, š = 26 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (3).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (6).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-5093 (9).jpg | |||||
| 3 | H4-NS-1216 | H4-NS-1216 | Předměty náboženské povahy | Liturgické předměty | Žehnací kříž (do ruky) | Pacifikál (kříž k políbení pokoje) | Východní Halič; Sambirsko-Žydačivské Podhůří, obec Pijlo, Kalušský okres, Ivano-Frankivská oblast | 19. století | Původní popis předmětu: Křížek ruční dřevěný trojramenný, do hloubky vyřezávaný. Na jedné straně zobrazen Ukřižovaný, na druhé P. Maria, na horním i spodním rameni napodobeno písmo. Je hodně odřený. Býval vystaven k líbání na prestolu před carskými vraty v cerkvi. Starší práce samouka Rusína. Předmět je vyřezaný z jednoho kusu dřeva, pravděpodobně z jehličnanu (smrku nebo borovice?). Jedná se o sedmiramenný kříž. V koncové části rukojeti je vydlabán otvor, který mohl být používán k jeho vztyčení před carskými vraty na tetrapodu, oltářním stole. V tomto případě by však musel mít kříž ještě nějakou základnu – podstavec. Jinými slovy, tento kříž mohl mít dvě hlavní funkce: při liturgii, kdy jej při vybraných příležitostech kněz nesl v ruce a v určitých chvílích žehnal věřícím znamením kříže; případně kříž stál (nebo ležel) na tetrapodu a křesťané ho líbali („klaněli se“). Původní popis výzdoby předmětu: Silueta kříže se opakuje po obrysu v podobě proužku, který zároveň rámuje vyřezané motivy na deskách. První strana: obraz Ukřižování („Golgota“), v jehož středu je vyrytý Ježíš Kristus s rozpaženýma rukama a poněkud výrazněji pokrčenýma nohama v kolenou. Ježíšova hlava je nakloněna k pravému rameni. Bederní rouška je znázorněna šikmými rytmickými pruhy, které naznačují záhyby látky. Za Ukřižovaným je vyřezaná svatozář v podobě řady trojúhelníků. Po stranách Ježíše Krista se nachází obraz Panny Marie (vpravo) a svatého Jana Evangelisty (vlevo), postavy jsou zobrazeny jen do pasu. Nad touto kompozicí je umístěn christogram „ІС ХС“ (Ježíš Kristus). V horním nadpisu mezi svislými pruhy lze přečíst nápis „Цръ Слави“ (Král Slávy). Ve spodním poli je umístěna řada křížků, orámovaná stylizovaným copem. Poblíž rukojeti vytvořil řemeslník další monogram „МЛРБ“, což znamená „Místo Golgoty se stalo Rájem“. Druhá strana: vyobrazení Panny Marie s dítětem. V centrální části je celá postava Panny Marie s malým Ježíškem v náručí. Postavy jsou obklopeny hladkým pozadím. Po obou stranách jsou do půl těla vyřezané postavy, pravděpodobně proroci, neboť se jedná o zjednodušený syžet „Panna Odigitria s chválou“. Nad výjevem jsou dva monogramy „MR θϒ“ (Matka Boží) a nápis „Цръ Слави“ (Pán Slávy). Pod námětem v dolní části je řada svislých zářezů, které připomínají motiv „plotu“. Ten je obklopen stylizovaným „pletením“. Ještě níže jsou dva křížky obklopené rovněž stylizovaným „pletením“. Na konci středního registru je vyřezaný rovnoramenný kříž pravděpodobně s iniciálami autora. | Dřevo smrkové, borovicové (?) | Truhlářské techniky (tesání, řezání, hoblování); řezbářské techniky – rytí a řezba plochého reliéfu | Ornamentální prvky: stylizované „pletení“, „kříže a křížky“, „plot“. | Na přední straně kříže: nad Ukřižováním je umístěn christogram „ІС ХС“ (Ježíš Kristus); v horní části je umístěn nápis „Црь Слави“, tj. Král slávy. Na zadní straně kříže: nad Pannou Marií s dítětem je monogram „MR θϒ“, tedy Matka Boží. Na konci středního rejstříku jsou pravděpodobně vytesány iniciály mistra (dílenská značka). | Neznámý mistr s profesionálními dovednostmi | V = 25,5 cm, š= 12 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (10).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (12).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (14) – kopie.jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (15) – kopie.jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (16).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (8).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1216 (9).jpg | ||||||
| 4 | H4-NS-1301 | H4-NS-1301 | Domácí potřeby | Nádobí a náčiní | Louskáček na ořechy | Nástroj k louskání ořechů | Východní Halič; Haličské Huculsko; obec Pečenižyn, Kolomyjský okres, Ivano-Frankivská oblast | 19. století | 1891 | Původní popis předmětu: Dřevěný, dvoudílný, bohatě zdobený vrubořezem. Hákovitá část z hruškového dřeva je zdobena geometrickým ornamentem čtverců. Druhá část z bílého dřeva má ornament stromečkový. Práce Rusína Ivana Luhovyka. Předmět vyrobený ze dřeva se skládá ze dvou pohyblivých částí: kratší rovná část je zasunuta do otvoru v druhé části předmětu, která je ve tvaru písmene „L“ a funguje jako nůžky. Louskáček se používal k louskání ořechů tak, že se ořech vložil mezi pohyblivé části předmětu, které se pak silou ruky přitlačily k sobě, čímž se skořápka ořechu rozdrtila. Dřevěné louskáčky zdobené geometrickou řezbou byly rozšířené hlavně v Haliči a na Pokutí. Ve stejné oblasti se vyskytovaly také kovové louskáčky, tzv. „kohoutci“, vyrobené z mosazi (tombaku) a dekorované ražbou, gravírováním a někdy i malbou. | Povrch předmětu je zdoben rytím (motiv „plotu“ = jedná se o vodorovnou řadu zářezů) a vrubořezy (trojúhelníky, „pšenice“ [řezba malých „zrnek“půlkulatým dlátem] a „kopanycja“ [trojúhelníkový vryp]). | Dřevo | Truhlářské techniky (tesání, hoblování); řezbářské techniky: rytí, vrubořez | Ornamentální motivy „plot“, trojúhelníky, čtverce, „pšenice“ | Ivan Luhovyk, lidový umělec z Haličského Huculska; obec Pečenižyn, Kolomyjský okres, Ivano-Frankivská oblast | D = 21 cm, š = 8,4 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (8).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1301 (9).jpg | ||||||
| 5 | H4-NS-1314 | H4-NS-1314 | Domácí potřeby | Nádobí a nádoby | Pohárek na stopce | Kalíšek „do povnyci“ | Východní Halič; Haličské Huculsko; Ivano-Frankivská oblast | Druhá polovina 19. století | 1899 | Pohárek na tzv. „povnycju“, dřevěný, točený, na vyřezané stopce. Je bohatě ozdobený vrubořezy. Ve zdobení pohárku se střídají kříže kozáckého typu (klínový kříž ve čtvercích) a motivy „pšeničného klasu“. Až do poloviny dvacátého století se „porcijky“ používaly na svatbách při obřadu předávání darů novomanželům. Patřily mezi typ darů, které se nikdy nevracely, ať už manželství v budoucnu dopadlo jakkoli. Na Huculsku byly „porcijky“ bohatě zdobeny řezbami. „Povnycja“ se skladá z mělkého dřevěného talířku, do kterého se nalila medovina; speciální dřevěné lžíce s vyřezanými ornamenty a dvěma kroužky, které mají zabránit tomu, aby spadla do nápoje; z jedné nebo dvou porcijek (od slova „porce“) – tedy pohárků. Během obřadu rodiče novomanželů a svatebčané připijí dvakrát: poprvé směrem k novomanželům, podruhé k dalším hostům, kteří stojí v řadě, aby novomanželům předali dary, nejčastěji se jednalo o peníze. | Povrch předmětu zdobí rytí do dřeva (motivy řady vrypů, zoubků, křížků) a vrubořezy (vzor „pšeničného klasu“), také plochý reliéf vystupující z plochy pozadí („křížek“ ve čtverci). | Dřevo | Techniky soustružení; řezbářské techniky: rytí, vrubořez, plochý reliéf vystupující z plochy pozadí | Ornamentální motivy „pasočky“, „zoubky“, „křížky“, „pšenice“, „slzy“ | Autor pocházející z Haličského Huculska, Ivano-Frankivská oblast | V = 10 cm, š = 5 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (6).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1314 (8).jpg | |||||
| 6 | H4-NS-1315 | H4-NS-1315 | Domácí potřeby | Nádobí a nádoby | Číše | Pohárek | Východní Halič; Haličské Huculsko; Ivano-Frankivská oblast | Druhá polovina 19. století | 1899 | Původní popis předmětu: Dřevěná, točená, na nízké vyřezané stopce, kulatý základ, ozdobená gravírovanými pásy. Citát ze staré karty: Hucul v něm přináší do chrámu obilí, med apod., když komunikuje s rodinou, když objednává zádušní mši za zemřelé členy rodiny nebo při tzv. „sorokoustu“. V této nádobě přinášel křesťan do kostela dary „chleby“ jako oběť Bohu, které po bohoslužbě kněz snědl. „Sorokoust“ je specifická vzpomínková modlitební akce, kdy se během čtyřiceti bohoslužeb prosí o zdraví či pokoj křesťana. V první části liturgie je knězem vykonáván obřad tzv. proskomidie, kdy kněz rozdělí prosforu na části a zmíní jméno osoby, pro níž byl sorokoust objednán. Jméno tohoto křesťana se uvádí také po posvěcení Svatých darů. Na konci liturgie se všechny části prosfory umisťují do číše, u čehož se zpívá speciální modlitba. | Povrch výrobku zdobí pouze vygravírované párové pruhy uspořádané v určitém rytmu od sebe. Pruhy jsou vysoustruženy pomocí frézy. | Dřevo | Soustružení | Vygravírované pruhy | Autor pocházející z Haličského Huculska; Ivano-Frankivská oblast | V = 15,3 cm, š = 10 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (3).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (6).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-S-1315 (8).jpg | ||||
| 7 | H4-NS-1209 | H4-NS-1209 | Obyčejové a obřadní předměty | Výroční křesťanský obřad – Vánoce | Jordánský kříž (?) | Východní Halič; Haličské Huculsko; Ivano-Frankivská oblast | Druhá polovina 19. století | 1899 | Tento typ kříže měl ochrannou funkci. Připevňoval se na hospodářské budovy před svátky Jordánu (Zjevení Páně, Vodochrešča). Původní popiska Františka Řehoře: Jednoduchý dřevěný kříž ze dvou plochých a na koncích profilovaných latí. Takové se umísťovaly na hrobě dítěte. Tato informace není zcela přesná. Vyvstávají otázky ohledně zaobleného konce kříže: proč by byl broušen dokulata, když je určen na hrob? Rovněž jsou na místě pochybnosti s ohledem na profilaci kříže, neboť takové zářezy urychlují ničení celé konstrukce. Je tedy zřejmé, že se jedná o jordánský amuletový kříž, který se obvykle připevňoval na zárubně dveří. Podle jiné hypotézy jde o model hrobového kříže. Kříž je vyroben ze dřeva jehličnatého stromu. Skládá se ze dvou částí, které jsou k sobě připevněny pomocí zářezu a hřebíku. Profilované výřezy na koncích v podobě kosočtverců připomínají jiné typy křížů (u cest, náhrobní, procesní), které se vyráběly ve východních Karpatech. | Dřevo, kov | Autor pocházející z Haličského Huculska; Ivano-Frankivská oblast | V = 38,5 cm, š = 16 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (10).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (11).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (12).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (4).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1209 (6).jpg | ||||||||
| 8 | H4-NS-1211 | H4-NS-1211 | Obyčejové a obřadní předměty | Výroční křesťanský obřad – Vánoce | Jordánský kříž (?) | Východní Halič; vesnice Žabie (nyní obec Verchovina),Verchovynský okres, Ivano-Frankivská oblast | Druhá polovina 19. století | Tento typ kříže měl ochrannou funkci. Připevňoval se na hospodářské budovy před svátkem Jordánu (Zjevení Páně, Vodochrešča). Původní popiska Františka Řehoře: Jednoduchý dřevěný kříž ze dvou plochých a na koncích profilovaných latí. Takové se umísťovaly na hrobě dítěte. Tato informace není zcela přesná. Vyvstávají otázky ohledně zaobleného konce kříže: proč by byl broušen dokulata, když byl určen na hrob? Rovněž jsou na místě pochybnosti s ohledem na profilaci kříže, neboť takové zářezy urychlují ničení konstrukce. Je tedy zřejmé, že se jedná o jordánský amuletový kříž, který se obvykle připevňoval na zárubně dveří. Podle jiné hypotézy jde o model hrobového kříže. Kříž je vyroben ze dřeva jehličnatého stromu. Skládá se ze dvou částí, které jsou k sobě připevněny pomocí zářezu a hřebíku. Profilované výřezy na koncích v podobě kosočtverců připomínají jiné typy křížů (u cest, náhrobní, procesní), které se vyráběly ve východních Karpatech. | Dřevo, kov | Autor pocházející z Haličského Huculska, obec Žabie (nyní obec Verchovina), Verchovinský okres, Ivano-Frankivská oblast | D = 36,5 cm, š = 19,5 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (3).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (6).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (8).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1211 (9).jpg | ||||||||||
| 9 | H4-NS-1217 | H4-NS-1217 | Předměty náboženské povahy | Liturgické předměty | Žehnací kříž (do ruky) | Pacifikál (kříž k políbení pokoje) | Východní Halič | Druhá polovina 19. století | Ručně vyrobený tříramenný sedmicípý dřevěný kříž. V dolní části kříže je vyřezán hrot, který naznačuje, že kříž mohl být zasunutý do stojanu, čímž se z něj stával prestolní kříž (nebo ten, který byl umístěn na tetrapodu). Nad rukojetí jsou vyryty dvě rýhy připomínající prsteny. Po obou stranách jsou vyřezávané motivy obklopeny rámem – archou. Averzní strana: scéna Ukřižování a stojícími postavami. Postava Krista je velmi protáhlá, stehna má zabalená do látky, jejíž záhyby jsou naznačeny krátkými řezy. Na hlavě Krista, která je nakloněna k pravému rameni, je stylizovaná trnová koruna. Sedící postavy, zobrazené do půl těla a mírně natočené, jsou natolik stylizované, že je nelze jednoznačně identifikovat. Podle zavedené ikonografie je Panna Maria vlevo a Jan Evangelista vpravo. Za Kristem je vyřezána svatozář v podobě trojúhelníkových zářezů. Po obou stranách Kristových nohou jsou vyřezány svislé rýhy. Nad Kristovou hlavou je sotva patrný obrys kříže, na němž byl Ježíš ukřižován. Nad ním je orámovaný nápis „ІСХС“ (Ježíš Kristus). Stejný monogram se opakuje pod spodním rejstříkem kříže. Spodní část je opatřeba ozdobným pruhem, obklopeným vroubkovaným rámečkem, v jehož středu jsou vyřezány úzké závorky. Po jejich okrajích lze identifikovat jednotlivá písmena. Také je možné rozlišit několik písmen v horním rejstříku: „СЕЕ…НИ“. Na reverzní straně: výjev Panny Marie s dítětem. Siluety postav, zejména trojrozměrné plastické zobrazení tváře, rukou a záhybů roucha a také menších boční postav (andělů?), potvrzují, že kříž vyrobil zkušený řemeslník. Nad postavami v rámu je vyřezán monogram „MP θϒ“ („Matka Boží“). Podobný monogram je vyřezán pod spodním rejstříkem kříže. Spodní částe je vyplněna vrubořezovým motivem „plotu“ orámovaným pruhem se šikmými rýhami. Horní rejstřík má podobný rám, v jehož středu se nachází pruh s nečitelnými slovy. Lze rozlišit pouze několik písmen: „ЦЕЕ…“. | Profilování předmětu a zdobení povrchu technikami rytí a vrubořezu | Dřevo | Truhlářská práce, techniky rytí a vrubořez | V = 32 cm, š = 13 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (1).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (11).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (12).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (13).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (3).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (6).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1217 (8).jpg | ||||||
| 10 | H4-NS-1292 | H4-NS-1292 | Domácí potřeby | Nádobí a nádoby | Pouzdro na tabák | „Rachva“ | Východní Halič; Haličské Huculsko; možná obec Javoriv, Kosivský okres, Ivano-Frankivská oblast | Poslední čtvrtina 19. století | 1889 | Dřevěná nádoba na tabák, kulatá, s víkem, zakončená špičatým hrotem. Nádoba je bohatě zdobená vrubořezem a inkrustována mosaznými drátky. Víko je po svém obvodu zdobeno trojúhelníkovými motivy s dalším geometrickým zdobením, „ilčatým písmem“ [hustá síť tahů, pozn. překl.], a „slzičkami“. Boční strany nádoby jsou zdobeny svislými pruhy geometrického dekoru (motivy „kopýtek“, „pšeničné klasy“ a „plot“). Na základě motivů a husté kompozice vyřezávaných ornamentů můžeme hypoteticky určit pravděpodobného autora díla. Nejspíš je jím Vasyl Škribljak (7. ledna 1856–21. listopadu 1921). Tento umělec použil podobné prvky ve stejných kompozicích i na dalších dílech. | Motivy dřevořezby technikami obrysového rytí, vrubořezu a řezby půlkulatým dlátem, ozdobené mosaznými prvky | Dřevo, mosaz | Pravděpodobně Vasyl Škribljak (7. ledna 1856 – 21. listopadu 1921). Tento předpoklad vychází z podobnosti s dalšími známými předměty, které jsou zdobeny podobnými dekorativními prvky. | V = 11 cm, š = 9,2 cm | .jpg) |
https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (10).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (11).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (12).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (2).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (5).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (7).jpg | https://sbirkafrantiskarehore.nm.cz/img/H4-NS-1292 (9).jpg |
id:
inv_c_sanitized:
Inventární číslo:
Skupina:
Podskupina:
Název:
jiny_nazev:
misto_puvodu:
datace:
datum_nabyti:
popis:
vyzdoba:
material:
technika:
znacky:
napisy:
autor:
rozmery:
poznamka:
Obrázek:
img_1:
img_2:
img_3:
img_4:
img_5:
img_6:
img_7:
img_8:
img_9:
img_10: